seaworld-orcas-93c2b9d7.jpg.460x254_q90_box-0,0,3000,1663_crop_detail

Problémy

Kosatky žijící v zajetí se potýkají se spoustou problémů. Jedná se jak o problémy s prostředím, tak zdravotní a psychické, v neposlední řadě pak sociální a behaviorální problémy.

Prostředí

Kosatky ve volné přírodě jsou neustále v pohybu, potápějí se do velkých hloubek a uplavou mnoho kilometrů denně. Nádrže v mořských parcích jsou pro ně tedy nedostatečné jak na délku a šířku, tak co se hloubky týče. Některé parky jsou na tom s místem lépe, některé hůře, ale žádný se ani vzdáleně neblíží prostoru, který kosatky potřebují.

Dalším problémem je sterilita prostředí, kdy kosatky existují prakticky v holobytě a voda, ve které plavou. Parky sice vesměs používají filtrovanou mořskou vodu, ale ne vždy má správnou teplotu a je hlavně kvůli průhlednosti obohacená o různé chemikálie (chlor, ozón).

Zdravotní problémy

První, čeho si na kosatkách v zajetí všimneme, jsou u samců ve 100% případů zborcené hřbetní ploutve. Další záležitostí je kvalita chrupu, kdy kosatky v zajetí v drtivé většině disponují obroušenými a vyvrtanými zuby. Mezi méně viditelné zdravotní problémy můžeme zařadit větší náchylnost k nemocem přenášeným hmyzem a spáleniny od slunce. Příčinou obojího je zejména fakt, že kosatky v zajetí tráví příliš času nad hladinou.

Nejméně viditelným problémem jsou pak problémy jako žaludeční vředy, záněty, infekce a prakticky permanentní dehydratace kosatek a nedostatek vitamínů, za což vděčí tomu, že jsou krmené chlazenými rybami místo čerstvých a typem ryb, kterými jsou krmené. Mnoho kosatek je v zajetí náchylných k chorobám, které je ve volné přírodě prakticky neohrožují. Jsou jim tak velmi často podávána antibiotika, což nadále oslabuje jejich imunitu.

Ke zdravotním problémům můžeme zařadit i vysokou úmrtnost narozených mláďat a fakt, že kosatky jsou mnohdy nucené zabřeznout a porodit daleko dříve, než je tomu ve volné přírodě (8-9 let oproti 12-15 letům). Kosatky dosahují sexuální dospělosti podobně jako lidé, jsou tedy schopné mít mladé brzo. Otázkou je, zda je to správné a zda je kosatka opravdu dostatečně připravená na mateřství v již tak mladém věku, jak z hlediska fyzického, tak psychického.

Genetika

V zajetí není příliš široká nabídka samců, takže dochází k tomu, že klidně 10 zvířat má stejného otce, přičemž se pak navzájem množí dál. Geny samce Tilikum má nyní téměř polovina všech kosatek chovaných v zajetí. Ve volné přírodě mají kosatky pravidlo, že v rodině se nepáří (pouze mladé samce občas zaučí stará neplodná samice), v zajetí je to nemá kdo naučit, takže není výjimkou, že se páří blízcí příbuzní.

Větším problémem je fakt, že kosatky z různých ekotypů plodí potomky, kteří jsou pak jakýmsi hybridem mezi kosatkami. Ve volné přírodě by se dva rozdílné typy kosatek nejen, že většinou nepotkaly, ale v žádném případě by se nepářily.

Psychické problémy

Kosatky nejsou v zajetí dostatečně stimulované psychicky. Dostávají sice „hračky“, ale nakolik kosatku stimuluje provaz s pneumatikou v jinak naprosto sterilním prostředí je diskutabilní. Kosatky mívají často psychické problémy, kvůli kterým dostávají antidepresiva. Nejvíce je ohrožuje stres – hluk z ohňostrojů, hlasitá hudba při show, permanentní pozornost lidí za sklem, napjaté sociální vztahy ve skupině, odebírání mláďat a další důvody.

Sociální

Struktura skupin se nijak nepodobá strukturám ve volné přírodě, snad jen tím, že „matriarcha“ vede stádo a samci jsou submisivní. Na rodinné vazby se v zajetí nehraje, mláďata a příbuzní jsou často oddělováni a přemísťováni do jiných parků, někdy spolu netráví čas ani ve stejné nádrži v jednom parku.

Mnohdy jsou skupiny sestavené z kosatek, které pocházejí z různých ekotypů a oblastí světa, navzájem si ani nerozumí. Skupiny se celkově tvoří prapodivně. Do Loro Parque bylo posláno stádo mladých kosatek, kde nebyla žádná sociální struktura, žádná starší velryba, která by je mohla něco naučit. Následky nejsou příliš radostné.

Behaviorální

Největším problémem je stereotypní chování. To je abnormální, opakované chování, které nemá žádnou viditelnou funkci. Jedná se o splývání na hladině, plavání ve stejném opakujícím se vzorci (např. pořád kolem dokola, jedním směrem, jednou rychlostí), zírání do stěn, dlouhé setrvávání v jedné pozici a další.

Dalším problémem je agresivní chování, které je asi nejmarkantnější, a to jak mezi kosatkami navzájem, tak vůči lidem. V momentě, kdy si spolu něco vyřizují kosatky v zajetí, často teče krev. Agresivita vůči lidem, zejména trenérům, je věcí druhou. Kosatky ve stresu nebo i bez nám zjevných příčin útočí – drží člověka pod vodou, použijí cíleně větší sílu při výhozech, pokouší se ho utopit nebo ho narazí na stěnu a tak dále. Životem zaplatili už 4 lidé – Keltie Byrne, Daniel P. Dukes, Dawn Brancheau (ty má na svědomí Tilikum) a Alexis Martinez (toho má na svědomí Keto). Celkově veřejnost ví o více jak 140 napadeních člověka kosatkou  v zajetí, mnoho jich ale zůstává uzamčených v archivech jednotlivých parků.