kim14

Zborcení hřbetní ploutve

Dospělí samci (a některé samice) žijící v zajetí mají zborcenou hřbetní ploutev. Stává se to tak, že okolo puberty (cca 12 – 15 let) začne hlavně samcům rychle růst hřbetní ploutev a postupem času se ohýbá směrem k hřbetu. Existuje několik teorií, co to může způsobovat:

  1. Rozdílné složení stravy v zajetí způsobuje změny v hydrataci tkání kosatek.
  2. Přehřívání kolagenu v hřbetní ploutvi kvůli častému vystavení vzduchu (hřbetní ploutev kosatek v sobě nemá kost, pouze kolagen).
  3. Díky většímu množství času strávenému nad hladinou na ploutev dostatečně nepůsobí tlak pod vodou.
  4. Snížený krevní tlak způsobený menší aktivitou kosatek v zajetí.
  5. Nedostatečný pohyb kosatek v zajetí, kdy plavou velmi často pouze do kruhu.

Důvody tohoto zborcení stále plně neznáme, faktem ale je, že se tak děje zejména v zajetí. Velkým faktorem může být také stres, při kterém se buňky neobnovují tak rychle, ploutev změkne a když stres opadne, opět ztuhne. Pokud dojde k jejímu zborcení, zůstává po opadnutí stresu ohnutá. Vzhledem k tomu, že hřbetní ploutve jsou u samců druhotným pohlavním znakem, ukazují na celkový stav zvířete.

Dalšími faktory mohou být napadení parazity nebo nedostatečná výživa (1). Oba faktory působí na tvorbu kolagenu, což může mít za následek ohnutí ploutve. Teplota a krevní tlak jsou v přírodě u kosatek regulovány zejména pohybem, a to hlavně pod vodou. Pokud se tedy často vyskytují u hladiny nebo v malých hloubkách, může být teplota jiná, než je přirozené (2). Stejně tak pokud kosatky nemohou plavat dostatečně rychle, nemusí krevní tlak dosahovat dostatečných hodnot dostatečně často pro to, aby hřbetní ploutev zůstala vzpřímená (4). Tlak vody, kterému jsou kostky vystaveny v přírodě, je oproti zajetí také rozdílný – hloubky ponoru se dramaticky liší. Pohyb v nedostatečných hloubkách může samozřejmě na ploutve působit také. Gravitace „táhne“ ploutev k zemi a v zajetí není možné ji vyrovnat pomocí tlaku vody z obou stran ploutve (3).

zdroj: https://www.pinterest.com/pin/556053885215995470/
porovnání hřbetních ploutví kosatek ve volné přírodě a v zajetí / zdroj: PINTEREST.COM

Zborcené hřbetní ploutve v přírodě

V přírodě má zborcenou hřbetní ploutev méně než 1% kosatek. Většinou k tomu dochází po zranění ploutve nebo v případě, že kosatka není plně zdravá. Roli může hrát i genetická vada a stáří zvířete (tato příčina je ale nejméně častá). Výjimkou je Nový Zéland, kde má nějaký problém s hřbetní ploutví až 23% dospělých kosatek. Toto číslo ovšem zahrnuje i abnormality jako jsou zkroucené či jinak poškozené ploutve.

V roce 1989 byly pozorovány zborcené hřbetní ploutve u kosatek, které byly vystaveny ropě vytékající z tankeru Exxon Valdez. Tyto kosatky nedlouho na to zemřely.

V roce 2002 bylo pozorováno částečné zborcení u kosatky, která uvízla na mělčině a strávila na břehu tři dny. Jakmile se vrátila do vody, hřbetní ploutev se pomalu opět napřímila.

Ačkoliv zatím nemáme důkazy, že by zborcení hřbetní ploutve mělo významný vliv na zdraví kosatek, jedná se o fyzickou abnormalitu, která má v zajetí minimálně daleko lepší podmínky pro rozvoj, než ve volné přírodě.

Mořské parky, zejména SeaWorld, se často uchylují k tomu, že procenta z výzkumu na Novém Zélandě vztahují na veškeré kosatky a tím zlehčují závažnost problému. Autorka studie Dr. Ingrid Visser několikrát žádala o stažení těchto tvrzení z PR SeaWorldu, přesto data nadále používají ve stejné špatné interpretaci.

zdroj: Flaccid Fin Syndrome (Wende Alexandra Evans), Prolific Body Scars and Collapsing Dorsal Fins on Killer Whales in New Zealand Waters (Ingrid N. Visser)

Počet komentářů u “Zborcení hřbetní ploutve”: 0 Přidejte svůj →

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *