zdroj: 5starwhales.com

Transientní typ

Transienti jsou vzhledově prakticky totožní s Residentními typy, pouze nemají tak často otevřenou sedlovou skvrnu u hřbetní ploutve, která je špičatější než u Residentů. V současnosti jsou známé také pod názvem Biggovy kosatky podle Michaela Bigga, jednoho z prvních vědců, který kosatky zkoumal.

zdroj: vanaqua.org
zdroj: VANAQUA.ORG

Vyskytují se hlavně v pobřežních i otevřených vodách Severního Pacifiku (Tichého oceánu), ale kosatky tohoto typu najdeme po celém světě. Podél pobřeží Washingtonu, Britské Kolumbie a od Jihovýchodní Aljašky po Kalifornii bylo identifikováno okolo 320 transientních jedinců. V Aljašském zálivu se vyskytuje také okolo 300 transientů. Transienti nejsou všichni fotograficky zdokumentovaní, takže se jednou za čas objeví neznámí jedinci.

Třetí klan (označení AT nebo také „Chugah transients“) byl prakticky vymýcen po havárii ropného tankeru Exxon Valdez v roce  1989. V roce 2011 bylo z původních 22 jedinců naživu už pouze 7 – AT9 Chenega, AT18 Iktua, AT10 Mike, AT6 Egagutak, AT2 Marie, AT4 Paddy a AT3 Ewan. Klan AT nemá šanci na další rozmnožení, protože díky své genetické a kulturní rozdílnosti  (naprosto odlišný dialekt) se nepáří s jinými klany. Kostru AT1 Eyak, který uhynul v roce 2000, můžete vidět v Prince William Sound Science Center.

Transienti nevokalizují tak často jako Residenti, protože loví ostatní savce, kteří slyší pod vodou daleko lépe, než většina ryb a daří se jim daleko lépe utíkat predátorům. Takže kosatky musejí být zticha, aby měly šanci se nakrmit. Ale když už vydávají zvuky, zní třeba takto (nahrávka jsou transienti z oblasti Britské Kolumbie):

Rozdíly v jednotlivých vokalizacích a vzájemné propletení jednotlivých klanů transientů (i Severních residentů) můžete najít v interaktivní podobě po rozkliknutí obrázku na OneEarth.org.

Transientní kosatky
interaktivní infografika / Zdroj: ONEEARTH.ORG

Sociální struktura a chování

Jejich stáda jsou co do počtu kusů menší než u Residentů a většinou se skládají z dospělé samice a dvou až tří jejích potomků. Na rozdíl od Residentů zůstávají s matkou celý život pouze prvorození synové. Optimální počet jedinců ve stádě jsou 3 kosatky. Jakmile se narodí třetí sourozenec, jeden ze starších většinou stádo opouští. Zdá se, že pravidlem je, že nejstarší samec zůstává, ale jeden z ostatních musí stádo opustit.

zdroj: http://us.whales.org/blog/2010/08/i-say-orca-you-say-killer-whale
zdroj: US.WHALES.ORG

Poté, co opustí stádo své matky, toulaví samci se občas připojují k jiným stádům. Samice se připojují k ostatním stádům častěji, než samci. Není známo, zda jsou tato „přípojná“ stáda příbuzná. Potomci opouští matky ve věku od cca 5 do cca 12 let.

V jedné transientní rodině opustil druhorozený syn (M3) svou matku (M2) ve věku okolo 7 let v momentě, kdy se narodilo třetí mládě, samice (M4). Když bylo M4 asi 10 let, narodilo se další mládě (M5). O dva roky později M4 opustila stádo a byla viděna s jiným stádem transientů o tisíce mil jinde. Za další dva roky, potom, co její nejstarší sourozenec (M1) zemřel, vrátila se po bok své matky. Nejméně dva transientní samci bývají viděni osamoceně, ale zatím nebyla zaznamenána žádná osamocená samice.

Potrava a techniky lovu

Hlavní složkou jejich potravy jsou ostatní mořští savci – Tuleni obecní, Plejtváci malí, lachtani, vydry, mláďata větších velryb a další. Jejich lovy probíhají kooperativně a jednotlivé kosatky pečlivě koordinují společnou akci. Některý lov trvá minuty, některý klidně hodiny. Transienti loví několika způsoby. Většinou plavou  potichu v malých skupinkách. To jim pravděpodobně umožňuje intenzivně poslouchat, zamaskovat lépe svou přítomnost ve vodě a připlížit se ke kořisti. Mořští savci, které transientní kosatky loví, nejsou lehce ulovitelní. Mají vlastní dovednosti a rozhodně se nevzdávají lehce. Proto musí transienti používat několik strategií, aby byli úspěšní.

Občas se transienti seskupí do stáda čítajícího 12 a více členů. Tuleni a sviňuchy létají vzduchem po úderech ocasem kosatky nebo jsou drženi pod vodou, dokud se neutopí. Kosatky dost možná získaly svou přehnanou reputaci zabijáků díky svědectvím o tom, jak dovedou roztrhat na kousky i největší velryby. Technika, při které kořist prakticky utlučou k smrti, jim ovšem pomáhá vyhnout se zraněním, která by jim kořist mohla způsobit.

zdroj: orcalab.orgorcanetwork.orgvanaqua.orgoneearth.org, Into Great Silence (Eva Saultis, ISBN 978-0-8070-1446-2)

Počet komentářů u “Transientní typ”: 0 Přidejte svůj →

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *