Osobnosti

Díky lidem, jako jsou tito, jsme se dostali v porozumění kosatkám o mnoho dál. Někteří již nejsou mezi živými, ale většina z nich stále přispívá novými poznatky.

Dr. Naomi Rose

RrUDXr5JPracuje jako výzkumník v oblasti mořských savců v organizaci The Humane Society of the United States, kde se stará zejména o problematiku ochrany mořských savců v USA a po celém světě. Získala titul Bakalář umění v oblasti biologie na Mount Holyoke College a doktorát z biologie na University of California v Santa Cruz. V terénu studuje kosatky již přes 20 let, zejména populaci Jižních residentů a její hlavní oblastí zájmu jsou sociální aspekty biologie mořských savců. Otevřeně komentuje otázky zajetí mořských savců a její přednášky patří k těm nejvíce srozumitelným i pro běžného člověka. Dr. Naomi Rose od roku 1994 aktivně zkoumá také vliv akustického ruchu prostředí (lodní doprava, sonary atd.) na mořské savce.

Dr. Ingrid Visser

07e7c0fNarodila se na Novém Zélandě, kde zůstává jediným specialistou zkoumajícím kosatky v místních vodách. Oficiálně její výzkum začala v roce 1992 a od té doby pracovala s kosatkami nejen v okolí Nového Zélandu, ale také v Antarktidě, Argentině, Papui Nové Guineji, Rusku, Aljašce a Britské Kolumbii. Na Islandu spolupracovala s týmem, který vypouštěl do volné přírody Keika. Její práce se pravidelně objevuje v mnoha vědeckých časopisech a v TV dokumentech. Její výzkum není sponzorován státem, ale pomocí neziskové organizace Orca Research Trust. Dr. Ingrid Visser stojí velmi tvrdě proti držení kosatek v zajetí a je v této oblasti velmi aktivní. Často ji tedy můžeme vidět přednášet. Velmi známou je také díky svým metodám výzkumu, kdy se ke kosatkám ve volné přírodě potápí.

Dr. Paul Spong

Vědec zabývající se neurologií a kytovci obecně pochází z Nového Zélandu a více jak 30 lt se věnuje výzkumu kosatek u břehů Britské Kolumbie. Díky jeho angažovanosti se zasloužil o povědomí lidí o velrybářství, proti kterému bojoval mimo jiné ve spojenectví s Greenpeace. V 70. letech zkoumal schopnosti komunikace kosatek na samici jménem Skana ve Vancouver Aquarium. V roce 1970 pak založil na Hanson Island organizaci OrcaLab, která studuje kosatky v přírodě a díky které je můžeme pozorovat také online.

Erich Hoyt

picture-735-1416909483Uznávaný spisovatel strávil většinu svého života studiem mořských živočichů a rostlin, velryb a delfínů a prací na jejich ochraně. Napsal a spolupracoval na více jak 20 knihách a stovkách článků o velrybách, delfínech, ale také o mravencích, hmyzu, rostlinách a dalších. Jeho díla jsou pravidelně oceňována. V současnosti pracuje ve společnosti Whale and Dolphin Conservation ve Velké Británii a vede globální kampaň za ustanovení chráněných území v mořích. V minulých letech pomáhal řídit průběh studie o kosatkách v Rusku a Cetacean Habitat Project – to vše ve spojení s ruskými vědci. Jeho projekt Far East Russia Project (FEROP) získal v roce 2007 v Německu prestižní Klühovu cenu za inovace v oblasti vědy . Organizuje konference a přednáší o problematice chráněných mořských území po celém světě. Je autorem mnoha vědeckých studií a více jak 20 vědecky přezkoumaných článků pro mnohé mezinárodní organizace a vlády. Je zakládajícím členem Society of Marine Mammalogy a dlouholetým členem European Cetacean Society, the Writers‘ Guild, the American Society of Journalists & Authors a the Society of Authors. V oboru je uznávanou kapacitou.

 Ken Balcomb

ken-balcombJe nositelem bakalářského titulu v zoologii z University of California, který získal už v roce 1963. Od té doby pracoval zejména na moři a na velrybářských stanicích v zátoce u San Francisca, a to pro U.S. Department of Interior, Bureau of Commercial Fisheries a Marine Mammal Laboratory. Jeho povinností bylo označování nově objevených velryb ve východním Severním Tichém oceánu a zkoumání těl velryb, které padly za oběť velrybářskému průmyslu. V roce 1967 se přidal k americkému námořnictvu, kde byl trénován jako letec a oceánograf. Po pětileté službě si vzal v letech 1972-1973 dovolenou a zapsal se na studia Ph. D., opět na University of California. V roce 1976 započal dlouhodobou studii populace Jižních Residentů na severozápadě Tichého oceánu za použití foto-identifikační techniky, kterou vymyslel Dr. Michael Bigg. Ken žije na ostrově San Juan ve státě Washington a pokračuje ve studiu velryb ve spolupráci s kolegy, jako jsou Dr. John Ford, Graeme Ellis a Dr. Brad Hanson.

Dr. Michael Bigg

michael-bigg-2Michael Bigg (1939–1990) byl kanadským biologem, který je uznáván jako zakladatel moderního výzkumu kosatek. Se svými kolegy vymyslel novou techniku studia kosatek a provedl první studii jejich populace. Jeho foto-identifikační technika dovoluje dodnes studovat jednotlivé kosatky, jejich vzorce pohybu a sociální vazby ve volné přírodě a významnou měrou přispěla ke studiu kytovců. V 70. letech 20. století se zasloužil o to, že díky výsledkům jeho studie došlo k významnému snížení počtu odchytů kosatek. Jedním z jeho nejvýznamnějších objevů byl fakt, že existuje několik druhů kosatek, které žijí v okolí Britské Kolumbie – residentní a transientní. Dalším klíčovým objevem pak byla existence pevné sociální struktury kosatek a fakt, že oproti předchozím předpokladům jsou populace kosatek matriarchální. Ačkoliv se primárně zaměřoval na oblast Severního Tichého oceánu jeho rady a zkušenosti pomáhaly po vědcům po celém světě. Po jeho smrti v roce 1990 byl na Biggovu počest čerstvě narozený samec ve stádu J pojmenován Mike (J26).

Graeme Ellis

graeme_ellisGraeme Ellis začal pro Department of Fisheries and Oceans pracovat v roce 1973, a to jako výzkumný technik. Přesto, že jeho hlavním zájmem byl výzkum mořských savců, zúčastnil se také několika výzkumných programů týkajících se lososů a měkkýšů v oblasti Tichého oceánu. Graeme se od roku 1973 také účastní dlouhodobé studie kosatek v severovýchodním Tichém oceánu a pokračuje v monitorování místní populace pomocí foto-identifikace. Aktivně se také zapojuje do spolupráce s dalšími vědci, kteří zkoumají otázky stravování, zimovišť, genetiky a úrovně znečištění v tělech kosatek. Také spolupracuje na studiích týkajících se dalších mořských savců, jako jsou mořské vydry, plejtváci a keporkaci.

Dr. John K. B. Ford

JohnKBFordDr. Ford byl součástí terénních studií kytovců ve vodách západní Kanady už od roku 1977. Oblasti jeho výzkumu zahrnují otázky života, ekologie, chování a akustické komunikace kytovců, zejména kosatek. V posledních letech se zaměřil zejména na ochranu kytovců, kteří jsou chráněni vyhláškou o ohrožených kanadských druzích (SARA, Species-at-Risk Act). Jeho výzkum zahrnuje také odhady distribuce populací a vývoj akustických nástrojů používaných k určení sezónního výskytu kytovců v odlehlých vodách. Od roku 2001 je vedoucím výzkumného programu kytovců na Pacific Biological Station v Nanaimo, Britské Kolumbii v rámci organizace Fisheries and Oceans Canad. Zároveň je profesorem na katedře zoologie na University of British Columbia.